Index kvality do hloubky

1. Čeho je index odhad — a čeho není

Index je hodnocení deklarace, ne krmiva. Vstupem je to, co výrobce natiskl na obal a co jsme z toho dokázali strojově a ručně vytěžit. Není to laboratorní rozbor, není to test stravitelnosti a rozhodně to není hodnocení zdravotního přínosu. Krmivo s vysokým číslem je krmivo, které o sobě uvádí hodně a uvádí dobré věci — což s kvalitou koreluje, ale není to totéž.

Třetí věc patří říct hned, protože jinak vypadá jako změna kvality katalogu: index během revizí dvakrát změnil JEDNOTKY. V revizi 4.13 z něj zmizelo patnáct bodů, které dostal každý s úplnou deklarací, a čísla plošně klesla; v revizi 4.20 se množství bílkoviny stalo podmínkou místo soutěže a čísla plošně stoupla a sblížila se. Ani jednou to není změna laťky: hranice slovních pásem i hvězdiček jsme pokaždé převedli tak, aby znamenaly totéž co dřív. Krmivo, které se nezměnilo, má jiné číslo a stejné pásmo.

Druhá vlastnost, na které stojí všechno ostatní: index je absolutní, ne percentilový. Číslo krmiva nezávisí na tom, co je zrovna v nabídce ani co si zákazník vyfiltroval. Kdyby se počítalo z pořadí v aktuální sadě, změnila by se hodnota krmiva pokaždé, když vyskladníme konkurenci — a to už není hodnocení, to je marketing. Prakticky to znamená, že se do vzorce nesmí dostat ani jedna veličina spočítaná ze srovnávané množiny. Hlídá to automatický test: tentýž vstup se přepočítá znovu poté, co strojem projde stovka jiných krmiv, a obě čísla musí vyjít shodně – ne přibližně, ale na sedm desetinných míst.

2. Sedm nutričních částí, srážka za deklaraci a jak spolu souvisejí

Od revize 4.20 se index skládá ze sedmi nutričních částí a korekční srážky: tři z nich jsou osy jednoho proteinového komplexu, čtyři jsou samostatné bloky. Deklarace zdroje bílkovin mezi ně nepatří — blok to není a nemá vlastní body; odečítá se od výsledku.

index = max( 0 ; 100 × N − 15 × (1 − blok_zdroj) )
N     = vážený průměr spočítaných nutričních částí

Váhy nejsou biologické konstanty — je to metodické rozhodnutí o relativním významu měřitelných vlastností receptury. Největší nese Hodnota zdrojů, a to záměrně: od revize 4.20 už o pořadí katalogu nemá rozhodovat především, kolik bílkoviny receptura má (množství měří osa dostatku s řádově menší vahou než dřív), ale z čeho ta bílkovina je. Šedesát bodů ze sta stojí na proteinovém komplexu — filozofie indexu stavěného pro masožravce, ne náhoda. Blok, který se u krmiva spočítat nedá, se vypouští z čitatele i ze jmenovatele, takže se váha zbylých poměrně zvýší; osy se nevypouštějí nikdy — mají vždycky hodnotu, v krajním případě neutrální (kap. 2.2). V poradci v panelu Nastavení výpočtu si váhy můžete přenastavit a podívat se, jak se katalog přeskládá; srážka za deklaraci se nepřenastavuje, protože to není váha.

Jak části vycházejí v katalogu (průměr v bodech): Dostatek živočišné bílkoviny 8,7 z 15, Hodnota zdrojů bílkovin 24,5 z 33, Protein bez rostlinného ředění 9,5 z 12, Sacharidy 7,8 z 13, Mastné kyseliny 9,0 ze 14, Funkční podpora 3,9 z 8, Transparentnost 3,9 z 5. Srážku za deklaraci nedostane 405 krmiv, zbylých 340 ztrácí v průměru 1,9 bodu a nejvíc 8,3.

2.0 Transparentnost etikety měří dokumentaci, ne recepturu

Od verze 4.6 tahle část počítá, kolik ze sedmi sledovaných nepovinných údajů výrobce zveřejnil: vlhkost, vápník, fosfor, sodík, omega-6, energii a podíl živočišných bílkovin. Škála je lineární. Od revize 4.16 je těch údajů sedm místo jedenácti: omega-3, EPA a DHA se přesunuly do bloku Mastné kyseliny a dávky glukosaminu a chondroitinu do Funkční podpory, tedy tam, kde se za ně boduje — jinak by se táž informace počítala dvakrát.

Povinné analytické složky ani procenta masa se do ní nepočítají. První by nerozlišily nic (mají je ze zákona všichni), druhá už ovlivňují Zdroj bílkoviny — krmivo by na jedné deklaraci vydělalo dvakrát. Dávky glukosaminu a chondroitinu se naopak počítají, i když ovlivňují Funkční podporu: podpora uznává i pouhou deklaraci látky, transparentnost odměňuje vyčíslení. Hranice je tenká a schválně ji píšeme sem, ne pod čáru.

Nedoložili jsme, že podrobněji zdokumentované krmivo je lepší krmivo. Doložili jsme, že se katalog v počtu údajů liší (rozsah 0–11, průměr 4,8) a že je to informace, kterou ostatní bloky nenesou. Že by z ní plynula vyšší kvalita receptury, ne.

Důvod, proč jsme obsah téhle části vůbec měnili: do verze 4.5 se krmivu se slabým původem bílkovin vyplatilo údaj o podílu živočišných bílkovin zatajit, protože se pak celý blok nepočítal a jeho váha se přerozdělila. Dnes už se nepřerozděluje — od 4.9 nastupuje referenční empirická hodnota (kap. 3) — a deklarace toho údaje je navíc jedním ze sledovaných, takže zamlčení stojí vždycky aspoň něco. Neuzavřené to ale je: pět bodů se dělí mezi jedenáct údajů, takže jeden váží necelou půlku bodu, a jestli se konkrétnímu krmivu mlčení pořád vyplatí, závisí na tom, jak dopadlo ve zbytku. Měříme to dál.

2.1 Deklarace zdroje bílkovin (srážka až −15 bodů)

Od revize 4.13 to není bodovaný blok. Do 4.12 měla Deklarace váhu patnáct procent a plný počet v ní mělo dvě třetiny katalogu; těch patnáct bodů byl tedy konstantní bonus pro skoro každého a index tvrdil o kvalitě receptury něco, co netvrdil. Srážky v bodech se přitom nezměnily — změnil se jen tvar vzorce.

Co se srážkou hodnotíme, je PŘESNOST POJMENOVÁNÍ. Konkrétní druh zvířete („kuřecí“, „jehněčí“) nese plnou informaci, obecná kategorie („drůbeží“, „rybí“) menší a anonymní položka („živočišný protein“, moučka bez druhu) nejmenší — u ní nevíme, z čeho bílkovina pochází. Sráží se i neuvedená forma zpracování a chybějící procenta. Netvrdíme, že drůbeží surovina je horší maso než kuřecí; tvrdíme jen, že o ní víme míň. Výrobce má tuhle část plně ve svých rukou: stačí u každé bílkovinné suroviny pojmenovat druh, dopsat formu a doplnit podíl.

Co srážka NEhodnotí: podobu masa jako kvalitu (na tu je od 4.13 samostatný blok Forma) ani množství. Kolik živočišné bílkoviny krmivo nese, měří blok Množství — jedna vlastnost receptury, jedno místo v indexu.

2.2 Proteinový komplex (60 bodů): tři osy místo jednoho součinu

Do revize 4.16 hodnotil živočišnou bílkovinu jeden součin: podíl živočišných bílkovin × hrubý protein (52 bodů), plus malý blok Forma (8 bodů). Jedno číslo ale slévalo tři různé otázky — je bílkoviny dost? z čeho je? kolik proteinu dodala rostlina? — a z velké části měřilo prostě obsah bílkovin: receptury se záměrně nižším proteinem (senioři, light řady) ztrácely body za svůj záměr, zatímco vysokoproteinové receptury dosycené rostlinnou bílkovinou procházely. Od 4.20 měří každou otázku vlastní osa.

Osa 1 — Dostatek živočišné bílkoviny (15 bodů). Vstupem jsou gramy živočišné bílkoviny v hotové granuli (tentýž součin jako dřív): pod dolní hranicí škály nula, k horní hranici body rovnoměrně rostou — víc živočišné bílkoviny znamená víc bodů. Přesné kotvy neuvádíme (kap. 7); škála je nastavená tak, že medián katalogu padá zhruba do jejího středu. Proti revizím do 4.16 má množství řádově menší váhu (15 bodů místo 52) — o pořadí katalogu rozhoduje především hodnota zdrojů, množství je menší, spojitá složka.

Osa 2 — Hodnota zdrojů bílkovin (33 bodů). Z jak hodnotných forem bílkovina pochází? Každá forma má hodnotu doloženou publikovanými daty (kap. 2.2a) a osa je vážený průměr — váhou je podíl formy na živočišné bílkovině, ne na hmotě etikety. Pět procent moučky proto nepřebije čtyřicet procent čerstvého masa; a opačně, „80 % čerstvého kuřete" se nadhodnotit nedá, protože voda z čerstvého masa výrobou odejde a o výtěžnosti rozhodují převodní koeficienty.

Osa 3 — Protein bez rostlinného ředění (12 bodů). Z hrubého proteinu a podílu živočišných bílkovin se spočítá, kolik gramů bílkoviny dodala rostlina; čím víc, tím méně bodů (škálu neuvádíme, kap. 7). Tahle osa uzavírá díru starého výpočtu: receptura dosycená hrachovým nebo kukuřičným proteinem si tím od 4.20 nepomůže. Ověřili jsme, že osa měří původ, ne množství — s celkovým obsahem bílkovin téměř nekoreluje. Rostlinné gramy u krmiva ukazujeme v porovnání.

Všechny tři osy čtou tentýž podíl živočišných bílkovin a platí pevná hierarchie vstupů: deklarovaný údaj výrobce; položkový odhad z etikety, jen když je spolehlivý; odhad z typu surovin (u bodů označený „odhad z typu surovin“); a nakonec neutrální empirická hodnota osy odvozená z doložených krmiv. Osy se díky tomu počítají vždycky — klesá jen spolehlivost a u čísla je vidět, na čem stojí.

Kde údaj chybí, ale výrobce deklaruje procenta živočišných surovin, odhadujeme ho empirickými převodními koeficienty — pro každou podobu suroviny jedno číslo, které říká, kolik živočišné bílkoviny v hotovém krmivu průměrně přinese jeden deklarovaný procentní bod. Koeficienty NEJSOU obsah proteinu v surovině: jsou kalibrované na krmivech, která údaj deklarují a mají úplná procenta, a ověřené křížovou validací. Výsledek je u čísla vždycky označený a krmivo za něj má sníženou spolehlivost; dosazovaná procenta z kapitoly 3 do odhadu nevstupují nikdy.

Přesnost toho odhadu ale není všude stejná — nejméně přesný je u čerstvého masa a u masa bez uvedené formy. Podíl takových položek na odhadu proto měříme, a jakmile je znatelný, položkový odhad se pro osy nepoužije a nastupuje odhad z typu surovin: hrubší informace odvozená z toho, jaké formy a druhy surovin výrobce používá, doložená nad recepturami s deklarovaným podílem. (V revizích 4.14 až 4.16 se v té oblasti odhad plynule mísil s referenční hodnotou; typový odhad mísení nahradil, protože se dá poctivě říct, na čem číslo stojí.)

Ta míra NENÍ hodnocení receptury a není to pravděpodobnost. Je to váha odvozená z empiricky pozorované chyby — říká, jak dobře umíme podíl určit z etikety, ne jak dobré je krmivo. Netvrdíme a nikde tvrdit nebudeme, že by receptura postavená na čerstvém mase byla horší. Praktický důsledek pro čtení výsledku: u krmiva, kde se položkový odhad nepoužil, NEUVÁDÍME žádné číslo podílu živočišných bílkovin, ani odhadnuté, ani zpětně dopočítané z bodů — tvrdili bychom hodnotu, kterou jsme neodhadli. V katalogu se to dnes týká 42 produktů.

Pravidlo je změřené, ne odhadnuté od stolu. Jeden výrobce nám doložil skutečný podíl živočišných bílkovin u 35 receptur; proti dřívějšímu skokovému pravidlu klesla průměrná chyba z 16,5 na 5,4 bodu z 52 a systematické nadhodnocení z 16,2 na 1,2 bodu. Skokové pravidlo tedy nebylo jen nepohodlné svou nespojitostí — soustavně hodnotilo výš, než mělo. Přiznaná mez: je to jeden výrobce a jeho receptury mají kolineární design, takže z nich nejde spolehlivě rozdělit zásluhy mezi jednotlivé formy. Pásmo přechodu je proto nastavené konzervativně a validace pokračuje.

Přiznaná slabina, kterou uvádíme číslem: vstup komplexu (součin s hrubým proteinem) koreluje s hrubým proteinem samotným na r = 0,85 (měřeno na 211 recepturách, které mají obě hodnoty deklarované) — deklarovaný podíl se totiž pohybuje jen mezi 52 a 98 procenty. Korelace působí po celé škále osy; tlumí ji její malá váha (patnáct bodů ze sta) a měříme ji dál.

Pro představu o rozsahu vstupu: živočišná bílkovina v granuli se v katalogu pohybuje mezi 0,0 a 35,3 procenty s mediánem 23,0. Hranice škály jsou ukotvené nutričně a percentily katalogu — je to volba kalibrace, ne vlastnost dat.

Praktický důsledek při čtení výsledku: nižší obsah bílkovin stojí recepturu řádově méně bodů než do revize 4.16 — množství nese patnáct bodů místo dvaapadesáti a o pořadí rozhodují především hodnota zdrojů a rostlinné ředění. Deklarovaný podíl živočišných bílkovin dnes uvádí 194 receptur z 446; s odhadem z receptury komplex pokrývá většinu katalogu.

2.2a Hodnoty forem: čerstvé, sušené, koncentrát, hmyz

Osa Hodnoty zdrojů potřebuje pro každou formu masné suroviny číslo, a ta čísla zveřejňujeme: čerstvé nebo mražené maso 1,00 (měřítko), hmyz 0,85, deklarovaný proteinový hydrolyzát 0,80, běžný koncentrát či dehydrát 0,70, sušené maso a moučky 0,70, neuvedená forma 0,70. Do 4.16 nesl blok Forma jediný paušál pro všechno zpracované; od 4.20 má každá forma hodnotu doloženou publikovanými daty o stravitelnosti a využitelnosti bílkovin a z doloženého rozpětí se bere konzervativně, u jeho spodní třetiny. Hodnotu hydrolyzátu dostává jen podíl, který má hydrolyzát napsaný přímo na etiketě — doklad o vyšší stravitelnosti patří řízené enzymatické hydrolýze, ne anonymnímu „dehydrovanému proteinu“.

Dvě zjištění té rešerše jdou proti intuici a píšeme je sem schválně. Rozdíl mezi čerstvým masem a moučkou je reálný, ale menší, než se traduje — v hotové extrudované granuli se dál zmenšuje, protože extruzí prochází každá granule. A proteinové hydrolyzáty vycházejí stravitelností nad syrovým masem, proto deklarovaný hydrolyzát stojí v hodnotách nad sušeným masem. Ten doklad ale patří jen hydrolyzátům: anonymní „dehydrovaný protein“ je technologicky vysokoteplotně sušená bílkovina, doklad o překonání moučky nemá — a bez dokladu dostává hodnotu moučky.

Co osa netvrdí. Netvrdíme, že zpracování některé formy je „šetrnější“ (extruzí prochází každá granule), netvrdíme, že čerstvé maso dodá víc bílkoviny — je to naopak, čerstvé maso je z velké části voda a v odhadu má nejnižší převodní koeficient — a hodnotíme deklaraci, ne tepelnou historii: rozeznáváme slovo na etiketě. Krmivo, u kterého výrobce neuvádí procenta u žádné masné suroviny, dostane na téhle ose neutrální hodnotu odvozenou z katalogu a sníženou spolehlivost — dnes se to týká 46 produktů.

Od revize 4.15 má tenhle odhad tři režimy podle toho, jak velkou část živočišných surovin etiketa vyčísluje. Když jsou očíslované skoro všechny, bere se modelový odhad tak, jak vyšel. Když jich je očíslovaná jen část, výsledek se opatrně posouvá k referenční hodnotě a je to konzervativní odhad založený na kvantifikované části receptury — skutečný podíl může být vyšší, nikoli nižší. U produktu to říkáme štítkem „vysoká jistota" nebo „omezená jistota"; jistota se přitom vztahuje k tomuhle bloku, ne k celému indexu, a není to hodnocení krmiva. Kdo podíl živočišných bílkovin deklaruje, odhad nepotřebuje vůbec.

2.3 Sacharidy metodou rozdílu

Od srpna 2026 hodnotíme obsah sacharidů, ne nálepku „bez obilovin".

NFE (v krmivu) = 100 − protein − tuk − vláknina − popel − vlhkost
NFE (v sušině) = NFE (v krmivu) × 100 / (100 − vlhkost)

Proč jsme nálepku zrušili: změřili jsme, jak souvisí se skutečným obsahem. Korelace vyšla −0,28, tedy zhruba 8 procent vysvětleného rozptylu. Rozdíl průměrů mezi grain-free a obilným krmivem je 4,4 procentního bodu proti rozpětí katalogu 20,5 až 61,1 procenta v sušině. Nálepka odpovídá na otázku, z jaké plodiny škrob pochází, ne kolik ho tam je.

Pro představu, o jakých hodnotách je řeč: průměr katalogu vychází na 41,3 % sacharidů v sušině. Krmivo, které se dostane pod třicet, je v naší nabídce výjimka, ne standard – a platí to bez ohledu na to, co má napsané na obale.

Co to číslo není. Vláknina se odečítá jako hrubá vláknina (crude fibre), což je metoda, která zachytí jen část skutečné vlákniny — rozpustná vláknina a část hemicelulóz ve zbytku zůstávají. NFE tedy není čistý škrob, je to směs škrobu, cukrů a nezachycené vlákniny. A protože se protein a tuk deklarují jako minima a vláknina s popelem jako maxima, schová se do zbytku celá vůle deklarace — u každého výrobce jinak velká. Číslo se hodí na pásma, ne na rozdíly jednotek procent, a proto ho nikdy nepíšeme na desetinu.

Vlhkost deklaruje 319 receptur z 446. Kde chybí a jde o suché granule, dosazujeme medián a záznam dostane příznak, že hodnota je odhadnutá — dnes se to týká 160 produktů. U vlhčích forem se blok nepočítá vůbec: dosadit devět procent polovlhkému krmivu je chyba řádu deseti bodů. Citlivost je malá, ale měřitelná: volba mezi osmi a deseti procenty posune průměr dotčených krmiv o 1,25 procentního bodu.

Prahy stupnice jsou kalibrací katalogu, ne výživovou hranicí, a jejich přesné hodnoty neuvádíme (kap. 7). Zvolili jsme je tak, aby v plynulé části stupnice leželo co nejvíc krmiv — dnes je to 84,2 % — protože jinak by stupnice přestala rozlišovat právě tam, kde je krmiv nejvíc. Říkáme tomu škála indexu kvality, ne „optimální množství sacharidů": FEDIAF stanovuje požadavky na nutriční adekvátnost, ale žádné pravidlo o tom, kolik sacharidů je „správně" — a index si nemá přisuzovat autoritu, kterou nemá. Žádné doporučení neříká, že krmivo o dva procentní body níž je pro psa lepší.

2.4 Mastné kyseliny (14 bodů)

Hodnotíme, jak dobře je v receptuře doložen a zastoupen nutričně významný profil omega-3 mastných kyselin, se zvláštním důrazem na EPA a DHA. Nejvíce bodů získá krmivo, které množství EPA a DHA přímo deklaruje; méně krmivo, které uvádí jen celkové omega-3; malý základ krmivo, které uvádí pouze zdroj (například rybí olej) bez čísel. Množství přepočítáváme na energetickou hodnotu krmiva, takže tučnější krmivo nemá výhodu.

Dvě věci tento blok záměrně nedělá. Nehodnotí množství celkového tuku — vyšší tuk není vyšší kvalita, potřeba tuku závisí na energetickém výdeji psa. A neplatí v něm „čím více, tím lépe": nad úrovní odpovídající hornímu pásmu preventivního dávkování už Index další body nepřidává, protože pro obecné hodnocení krmiva zdravého psa nemáme oporu pro princip „více = lépe". Bezpečnostní strop NRC hlídáme zvlášť. Rostlinné omega-3 (ALA, například ze lnu) hodnotíme opatrněji — pes je na EPA a DHA převádí jen omezeně.

2.5 Funkční podpora (8 bodů)

Blok odměňuje doložené funkční složky: probiotika a prebiotika (70 % váhy) a kloubní látky (30 %). Nejvyšší hodnocení probiotické části znamená, že výrobce uvádí konkrétní kmen i množství živých mikroorganismů — tedy nejvyšší úroveň doloženosti, ne automaticky nejvyšší účinek; účinky probiotik jsou vázané na konkrétní kmen. Prebiotika hodnotíme výše s deklarovaným množstvím než bez něj. Kloubní látky získávají body jen s uvedenou dávkou; samotný název suroviny („slávka", „chrupavka") body nedává. Yucca schidigera body nedává vůbec — je to zchutňující doplňková látka a u produktu ji uvádíme informačním štítkem. Beta-glukany zatím nebodujeme; zobrazujeme jejich přítomnost.

Váhy oblastí nestojí na důležitosti (to bychom neuhájili), ale na tom, jak dobře to umíme ověřit. U kloubů a u kůže platí tři úrovně důkazu: deklarovaná dávka dává plynulou škálu, pouhá zmínka čtvrtinu bodů oblasti, nic nula. Zažívání je z toho výjimka a je popsaná níž — nemá dávkovou škálu, takže tam zmínka dostane plný počet.

Dolní konec každé dávkové škály je roven hodnotě za pouhou zmínku. Z toho plyne vlastnost, kvůli které jsme to celé měnili: deklarovaná dávka nemůže spadnout pod hodnotu za mlčení, ať je jakkoli nízká. Do verze 4.7 to neplatilo — dávka pod prahem propadla na nulu a týkalo se to 107 krmiv ze 172, která dávku uvádějí. Byla to naše chyba a od 4.8 z toho vzorce nemůže vzniknout.

Prahy plného počtu leží na 90. percentilu deklarovaných hodnot. Do 4.7 ležely nad ním (glukosamin 1 500 mg/kg při p90 = 1 200) a dosáhla na ně necelá tři procenta krmiv, takže horní půlka stupnice nerozlišovala nic.

3. Co děláme s chybějícími daty

Tohle je metodicky nejzajímavější část a zároveň ta, kde se hodnoticí systémy nejčastěji rozcházejí s realitou.

Střed stupnice nedosazujeme nikde a důvod je měřený: hodnota 0,5 ležela v našem katalogu na 78. percentilu krmiv, která údaj deklarují — mlčení by tedy bylo nadprůměrem a vyplácelo by se. Od revize 4.9 ale u bloku Množství dosazujeme referenční EMPIRICKOU hodnotu: ne střed škály, ale hodnotu odvozenou z krmiv, která údaj doložila. Není to odhad údaje konkrétního krmiva, není to známka a krmivo s ní má sníženou spolehlivost; přesné hladiny neuvádíme (kap. 7) a přepočítáváme je, jak kalibrační sada roste.

PŘEROZDĚLENÍ VÁHY SE OD 4.20 TÝKÁ JEDINÉHO BLOKU — Odhadovaných sacharidů (dnes u 4 produktů). Osy proteinového komplexu se nevypouštějí nikdy: kde chybí vstup, nastupuje neutrální empirická hodnota osy (na ose 2 dnes u 46 krmiv, viz kap. 2.2a). U funkční podpory a u transparentnosti znamená chybějící údaj nulu — tam krmivo za mlčení opravdu dostane míň. Nejnepříjemnější je transparentnost, protože nula tam padne i na krmiva, u kterých údaj z etikety nevytáhl náš rozbor, ne výrobce; dnes má v tomhle bloku nulu 31 krmiv a část z nich za to nemůže.

Má to cenu, kterou nezakrýváme: index se nepočítá vždy ze stejné funkce. Dvě krmiva se stejnými hodnotami ve společných částech nemusí dostat stejné číslo, pokud se liší dostupností jednoho údaje. Napříč oběma režimy je index srovnatelný jen zhruba a u dotčených krmiv to říkáme přímo v rozpadu.

Dosazená procenta surovin: situace „rozbor potvrdil masnou surovinu v receptuře, ale výrobce neuvedl množství“. Od verze 4.7 se dosazuje po jednotlivých FORMÁCH masa (čerstvé, sušené, koncentrát, hmyz), ne za celý blok, a to hodnotou dolního kvartilu deklarovaných procent té formy (přesné hladiny neuvádíme, kap. 7). Krmivo se třemi čerstvými masy bez čísla tedy dostane jedno dosazení za formu, ne tři. Dosazené procento pak prochází stejným výpočtem jako deklarované a shora ho omezuje hrubý protein. Dvě věci dosazená procenta neovlivní nikdy: odhad podílu živočišných bílkovin (kap. 2.2) stojí jen na deklarovaných číslech, a medián vlhkosti u suchých granulí (kap. 2.3) je samostatné, třetí dosazení.

Do verze 4.6 se dosazovalo paušálně za celý blok a jen tehdy, když krmivo nedeklarovalo ani jedno procento. To trestalo částečnou deklaraci: krmivo se 14 % čerstvého masa a dvěma potvrzenými surovinami bez procenta na tom bylo hůř než krmivo bez jediného čísla. Měřeno na katalogu by si zatajením procent polepšilo 45,2 % krmiv, která je uvádějí.

Volba hladiny je kompromis, ne optimum. Dosazovaná hodnota je zároveň hranicí, pod kterou se mlčení vyplácí — kdo deklaruje míň, vydělá na zamlčení vždycky. Medián by tu hranici posunul výš, desátý percentil níž, ale za cenu, že doložené surovině přisoudíme skoro nulu. Dolní kvartil zbytkovou motivaci nechává u 24,8 % krmiv a to je stav, který zveřejňujeme, ne stav, který jsme vyřešili.

Od 5. 8. 2026 má dosazená hodnota meze čtené z etikety. Suroviny se podle nařízení 767/2009 uvádějí sestupně podle hmotnosti, takže dosazené procento nesmí překročit nejnižší procento uvedené u suroviny před ní, nesmí klesnout pod nejvyšší procento uvedené za ní, a musí se vejít do souhrnu, uvede-li výrobce souhrn za skupinu masa. Předpoklad sestupnosti jsme změřili: nad jedním procentem hmotnosti platí u 98,7 % krmiv, a když si meze odporují, pravidlo se u toho krmiva nepoužije vůbec.

Odhad zůstává skupinový: konkrétní krmivo může být zvýhodněné i znevýhodněné, podle toho, kde leží proti kvartilu. U krmiv, kde se dosazovalo, evidujeme počet dotčených forem i to, jaká část skóre z dosazení pochází, a obojí je vidět v rozpadu.

4. Co záměrně neděláme

Netrestáme luštěniny jako surovinu. Souvislost hrachu a čočky s dilatační kardiomyopatií je od vyšetřování FDA (2018–2019) neuzavřená a skóre postavené na neprokázané hypotéze je horší než žádné skóre. Hrách ani čočka ve složení tedy samy o sobě nesrážejí nic.

Nesrážíme ani rostlinný proteinový koncentrát. Do revize 4.9 srážka za něj existovala; zrušili jsme ji, protože měřila nepřímo to, co dnes blok Množství měří přímo — táž informace nesmí působit dvakrát. Hrachový nebo bramborový protein v receptuře se tedy dnes projeví jedině tím, že v hotové granuli zbude míň bílkoviny živočišného původu. Kolik takových zdrojů krmivo má, v rozpadu ukazujeme, ale body za to neubíráme.

Nehodnotíme hrubý protein samostatně. Sám o sobě o kvalitě neříká nic — prémiová i běžná řada se běžně potkají na stejném čísle — a vlastní blok pro něj proto neexistuje. Nepřímo do výpočtu vstupuje na třech místech a je poctivější to vyjmenovat, než tvrdit, že nevstupuje: jako činitel v součinu s podílem živočišných bílkovin, jako odečítaná položka ve vzorci pro sacharidy a jako strop pro dosazovaná procenta masa. Samostatné body za vyšší protein ale nejsou nikde.

Nezavádíme zvláštní část pro vlákninu. Vláknina je sacharid, ale žádoucí, takže by patřila spíš k zažívání než k sacharidům. Do prvního kola nepatří.

Nepočítáme energii. Energetická hustota rozhoduje o velikosti dávky, ne o kvalitě receptury, a v ceně za den se promítne sama. Je to zároveň místo, kde víme o nedodělku: bílkovina se dnes měří na sto gramů krmiva, ne na sto kilokalorií, což znevýhodňuje krmiva s nižší energetickou hustotou — typicky redukční řady. Energii dnes deklaruje 302 receptur z 446, což je na přepnutí celého bloku zatím málo.

Nevyrábíme zdravotní tvrzení. Index není nástroj pro krmnou dietu. U psa s nadváhou rozhoduje energetický příjem a velikost dávky, u psa s onemocněním veterinář. Kdyby vám index radil v klinické situaci, radí špatně.

6. Odkud data berou a jak se hlídají

Analytické složky a formy masa se vytěžují z etikety a ze složení, část strojově a část ručně. Data patří receptuře, ne balení: dvanáctikilový a třikilový pytel téhož krmiva mají jedno hodnocení. Počítá se u kanonického produktu a kopíruje na varianty; kanonický je zpravidla největší balení, ale rozhoduje vazba v katalogu, ne hmotnost. Jinak by u stejného krmiva vycházela různá čísla podle toho, který pytel si zákazník otevřel.

Před výpočtem běží kontrola vstupu, která odmítne fyzikálně nemožné kombinace — třeba součet deklarovaných procent masných surovin přes sto nebo procento u formy, kterou krmivo podle příznaku vůbec nemá. Nesmyslný součet analytických složek krmivo z hodnocení NEVYŘADÍ: jen se z nich nespočítá část sacharidů a její váha se přerozdělí. Chybějící data důvodem k vyřazení nejsou vůbec; „mlčení se netrestá" platí i tady.

Každá změna metodiky projde sadou automatických testů, které kontrolují i vlastnosti, jež se nedají odvodit z jednoho krmiva: že index nezávisí na složení srovnávané sady, že skóre s rostoucím obsahem sacharidů nikdy neroste, že chybějící část dopadne jinak než nula, a že součet vah dá sto. Referenční příklady jsou v testech uložené i s očekávanými čísly, takže se metodika nedá změnit potichu.

7. Co nezveřejňujeme

Aby to bylo řečeno na rovinu, ne aby se to muselo hledat: nezveřejňujeme přesné parametry výběrového a řadicího algoritmu — tedy jak vznikají karty „PETHOME doporučuje" a v jakém pořadí se ukazují výsledky. Do toho vstupuje vedle indexu i cena za den atp. a ty poměry si necháváme pro sebe.

Co naopak veřejné JE, i když by se dalo čekat opak: váhy všech sedmi částí i rozsah srážky za deklaraci stojí v tabulce nahoře a hodnoty forem pro osu Hodnoty zdrojů jsou vypsané v kapitole 2.2a — jsou doložené rešerší a bez čísel by se ten hodnotový soud nedal kontrolovat. Váhy jsou navíc vidět přímo v poradci v panelu Nastavení výpočtu — dají se tam přenastavit a podívat se, jak se katalog přeskládá — takže tajit je nemá smysl. Neuvádíme přesné prahy škál (včetně kotev dostatku a škály rostlinného ředění), hladiny dosazovaných hodnot a referenční empirické hodnoty.

Není to proto, že by na tom stálo hodnocení kvality — to je popsané výš celé a dá se z něj vyjít. Je to proto, že výběrová část je práce, kterou jsme odvedli my, a nemáme důvod ji darovat konkurenci. Kde jsme něco zamlčeli, je to napsané; nikde nepředstíráme, že za číslem je víc, než tam je.