Se psem u vody

Léto je v plném proudu a horké dny je nejlepší trávit u vody i s vaším čtyřnohým miláčkem. Zeptali jsme se naší paní veterinářky, na co si při koupání s pejsky dát pozor a jak se správně chovat.

Toto téma posuzujeme z minimálně 3 úhlů pohledu. Jednak jako zodpovědný majitel, který dbá o životní prostředí, potom jako ohleduplný majitel, který neobtěžuje okolí a samozřejmě také jako milující páníček, jenž dbá o zdraví a pohodu svého svěřeného psího kamaráda.

Kam vyrazit?

Trasu vycházky, dovolenou, nebo výlet plánujeme vždy dopředu, a proto je nejlepší si zjistit, o jaký vodní zdroj se jedná, jestli je tam koupání povoleno pro lidi a samozřejmě i pro psy, když vám bude čtyřnohý parťák dělat společnost. Situace na místě se může lišit od popisu na internetu, nebo průvodci, proto pro jistotu ještě zkusmo obejdeme břehy a pátráme po cedulích.

U vody

V okamžiku, kdy se blížíme k neznámé vodě, psa si přivoláme, když máme pochyby o poslušnosti, tak raději připneme na vodítko. Nikdy nepouštíme do vody psa ošetřeného vnějšími antiparazitiky, u nichž je v návodu uvedeno, že mohou ohrožovat vodní živočichy. Vždy si důkladně pročtěte celý příbalový leták. Jako příklad nám poslouží obojek Scalibor: „Ačkoli občasný kontakt s vodou nesnižuje účinnost obojku, před plaváním a koupáním psa by se měl sundat, protože účinná látka je škodlivá pro ryby a ostatní vodní organismy.“

Dále sledujeme informativní cedule rybářů, třeba označení trdliště. Také nepouštíme psa koupat se v blízkosti hnízd vodních ptáků v době kladení vajec a péče o mláďata.

Jak se chovat?

Co se týká ohleduplnosti k lidem okolo, samozřejmě nepouštíme psa, aby plaval v blízkosti rybářů, může se zamotat do lanka a začít se topit. Zranění způsobená háčkem a následné placení veterinární ošetření a rybářského nádobíčka není nic, po čem by páníček toužil. Na břehu mohou mít lidé rozložený piknik, deky ke slunění a mokrý a špinavý pes, který přijde loudit nějaké sousto, nebo se snaží vetřít k někomu na deku může být velmi nepříjemný, zvlášť pro lidi, kteří nemají psy rádi. Mokrý pes se také nejraději důkladně otřepe v blízkosti někoho se světlým oblečením... Nebo se může snažit sebrat míč dětem.

Výběr pláže

Kvůli všem těmto scénářům se raději utáboříme někde stranou na klidném místě a necháme psa po plavání odpočívat. Sami se tak vyhneme možné stresové a nepříjemné situaci. I na pláži určené pro koupání se psem nenecháváme psa obtěžovat jiné psy a jejich majitele, nevíme, jak moc přátelští jsou. Také nezapomínáme na sáčky na exkrementy a uklízíme i tady, ač jsme v přírodě.

Koupání

Ve vodě pak dáváme pozor na psy, kteří moc plavání neholdují a chtějí „svézt“. Pokud takový pes jde za námi do vody, protože to má dané povelem, nebo se bojí, že mu zmizíme a z břehu se za námi vrhne i do nepříjemného vodního prostředí, můžeme očekávat, že se bude snažit vylézt na záda nejbližšímu koupajícímu se člověku. V kombinaci větší pes a špatný plavec může jít člověku o život a pes ho může velmi lehce utopit! Platí i pro majitele, pokud si nejste jistí reakcí psa a nedovedete se ponořit a odplavat z blízkosti pejska pod vodou, raději byste se měli držet jen tam, kde dosáhnete nohama na dno a pevně se postavíte. I zdatný plavec, který si dovede rukou psa udržet od těla, nebo mu pod vodou zmizí z dosahu, může získat velice bolestivé krvavé šrámy, které se v kombinaci s vodou, sluncem a bakteriemi za drápy hojí dlouho a v nejhorších případech zanechají jizvy na památku.

Bezpečnost vždy na prvním místě

Co se týká bezpečnosti psa při koupání, je potřeba dodržovat několik zásad. Před vycházkou se pes většinou nekrmí a pro vycházku s koupáním to platí dvojnásob. Pokud plánujeme ranní koupání, posledním jídlem by měla být večeře den předtím. Před odpoledním, nebo večerním koupáním dáme část denní krmné dávky ráno. Při celodenním pobytu bereme nějakou menší porci s sebou.

Pozor na studenou vodu

Společné pro psy i jejich páníčky je to, že do studené vody by neměli skákat uřícení. I psa, který je viditelně rozehřátý, nebo dokonce už jeví známky přehřívání, necháme napřed odpočívat a zklidnit se ve stínu, nebo opatrně vlhčíme na hlavě, tlapkách, pak bříšku a teprve, když je zklidněný a zchlazený, tak ho pustíme plavat. Jinak hrozí šok, křeč do svalů, topení se, přinejmenším zablokování a bolesti zad, špatná pohyblivost, nebo tzv. „mrtvý ocas“.

TIP: Jak poznat, že je pes přehřátý a jak mu správně pomoci? To vše se dočtete v našem článku Pes v létě: přehřátí a co dělat.

Bezpečný břeh

Další důležitá věc je možnost dostat se z vody ven. Strmý břeh, nebo zapuštěný (i částečně) bazén může psa lákat ke skoku a osvěžení, obzvláště pokud rád vodu a dobře plave. Ovšem pak pro něj může být nemožné dostat se zpět na břeh. Může se vyčerpat, zpanikařit a vydat poslední síly a poměrně rychle se utopit. Proto vždy psa sledujeme nejen ve vodě, ale i na břehu, protože se může kdykoli zvednout a jít se osvěžit, zatímco si myslíme, že leží vedle nás. Postup je shodný jako u malého dítěte, musíme být stále ve střehu, chvilka zavření očí na dece, nebo několik stránek knihy nás může o psího kamaráda připravit.

Plavání

Co se týká samotného plavání, může být pro netrénované psy hodně namáhavé. Dáváme proto pozor a třeba vášnivým aportérům už do vody aport nehážeme, když vidíme, že radost z nošení převládá nad únavou. Přihlížíme i k věku psa – štěňata a staří psi se vyčerpají velice rychle a z radosti z plavání se ve vteřině může stát boj o holý život. Vlny či proud také namáhají psa více a vyčerpá se o hodně rychleji, než předpokládáme ze břehu.

Výbava pro psa

O obojku je pravda, že v případě nouze je snadné za něj psa chytit a vytáhnout, ale na druhé straně se pes může někde zaháknout ve vodě, nebo při škrábání se na břeh a začít topit. Také kovové obojky (pozinkované) můžou začít rezavět a cuchat se do mokré srsti. Stejně tak nevhodné jsou kožené, které po namočení ztvrdnou a můžou odírat srst i kůži. Nejvhodnější jsou obšité neoprénem, nebo obojek na koupání sundáme.

Pokud bereme psa na loď, učíme ho na surfu, nebo je plavání součástí rehabilitace po operaci/úrazu, raději vybavíme psa dobře padnoucí a správně zvolenou (podle kg) plovací záchrannou vestou.

Někteří psi se potápí, nebo skáčou ze břehu a tak jim vnikne voda do uší. Preventivně bychom měli po každém koupání pak doma psovi uši důkladně prolít kvalitním ušním čistícím roztokem (i opakovaně), aby se bakterie a kvasinky nepřemnožily a nevznikl zánět zevního zvukovodu.

I když se to může zdát jako hloupost, i když jdeme se psem k vodě, tak s sebou vždy nosíme vodu na pití. Miska s čistou pitnou vodou je nezbytností, pokud pes pije vodu z rybníka, může následovat zvracení a průjem.

Jestliže není v místě koupání stín, bereme s sebou alespoň nějaký plážový přístřešek (stan, slunečník) a nezdržujeme se na takovém místě celý den. Můžeme také psovi pořídit chladící vestu (postroj, obleček, podložka na lehnutí) a kontrolovat a namáčet ji, aby byla pořád funkční.

Někdy, když je naopak chladno, nebo silnější vítr, je nebezpečí prochladnutí psa. Mokrá srst může psa studit a zapříčinit nachlazení (jako naše angína, nebo průjem a zvracení od nachlazeného břicha), bolesti kloubů, zad, mrtvý ocas. Menšího psa zabalíme do deky, svojí bundy a co nejrychleji se vrátíme domů, kde jej vykoupeme v přiměřeně teplé vodě a usušíme. Přes velkého psa něco přehodíme a co nejrychleji se vracíme domů, ideálně cestou, která je chráněná před větrem a následný postup je stejný.

Obecně, pokud se pes koupe v moři, nebo v rybníce, je lepší psa doma vykoupat aspoň čistou vodou s octem (1-2 PL na litr vody), v případě sinic, nebo bahna a většího znečištění pak kvalitním nevysušujícím šamponem, nebo mycím olejem či tekutým voskem na srst.

U psů se sklonem k zapaření srsti (následný zánět kůže), kvasinkovým infekcím (růžové zbarvení srsti), nebo hot spotu se snažíme o okamžité vysušení – hodně savý speciální ručník, doma pak i fénování.

Rady na závěr

Na závěr ještě takové zamyšlení. Pes na nás spoléhá a náš úsudek bere za svatý a nepřemýšlí o něm, nepolemizuje, neopravuje naše špatné rozhodnutí. Vždy, než psovi do vody hodíme aport, nebo mu dovolíme tam skočit a osvěžit se, musíme zvážit, jestli je to pro něj bezpečné a přiměřené jeho schopnostem, velikosti, síle. V zanedbaném zarostlém rybníce může uvíznout v bahně, nabodnout se na nějaký klacek či odpad pod hladinou, v jindy klidné řece může být po dešti, nebo při odpouštění přehrady silnější proud, pod mostem víry, na přehradě, nebo větší nádrži můžou jezdit vodní skútry, šlapadla, lodičky a menšího psa posádka přehlédne.

Často v případě neštěstí pak majitel buď není schopen se pro psa rychle do vody dostat a bezpečně jej vynést na břeh, nebo naopak bezmyšlenkovitě za ním skočí a utopí se oba. Proto vybírejte jen taková místa, kam můžete za psem do vody vběhnout, skočit a v případě nouze jej (a sebe) bezpečně dostat na pevnou půdu.