Pes v létě: přehřátí a co dělat

Úpal, úžeh, přehřátí – nejožehavější témata, které se váží k horkému počasí. V ohrožení jsou nejen lidé, ale samozřejmě i naši čtyřnozí kamarádi. Všichni víme, že nechat psa zavřeného v autě nesmíme ani na pár minut. Ale víme, jak reagovat, pokud se s takto extrémním přehřátím setkáme u cizího psa? A rozeznáme rychle i mírnější formy přehřátí, jež nás mohou potkat i na obyčejné procházce?

Přinášíme vám návod od paní veterinářky, jak předcházet přehřátí u psa, ale také jak jej rozeznat i řešit. Víte všechno?

Nejen při delším pobytu na přímém slunci nebo v zavřeném autě i ve stínu, (v přepravce, na balkóně, před obchodem, v kotci, v nevětrané místnosti či v podkroví), může dojít k přehřátí psa.

Vzhledem k různorodosti a specifickým vlastnostem jednotlivých plemen jsou takové problémy v letních měsících časté a majitel by měl aktuální počasí raději posuzovat z hlediska konkrétního psa.

Jak přehřátí předcházet a komu nejvíce hrozí

Platí, že smečka je tak silná, jako její nejslabší člen. Takže pokud jste si určitého psího kamaráda vybrali, je lepší přizpůsobit se jeho nárokům, než se snažit ho za každou cenu předělat k obrazu svému. Platí to i v případě více psů, kdy je potřeba vyjít co nejvíce vstříc potřebám těch nejzranitelnějších.

Na přehřátí jsou citlivá hlavně štěňata, staří psi, obézní psi, psi s hustou podsadou, kompaktním rámcem těla, brachycefalická plemena (sražené čumáky), nemocní psi, psi se srdeční vadou, dýchacími potížemi… Je lepší u nich v létě pohyb a výcvik celkově omezit a venčit je samostatně, aby se nesnažili držet krok se zbytkem smečky.

Jak se potí pes?

Pes je schopen se potit jen na tlapkách a toto pocení můžeme pozorovat zpravidla při stresu, kdy nechává mokré otisky. Z toho vyplývá, že pes se ochlazuje jinak než člověk, a to pomocí zrychleného dýchání a vyplazeného jazyka. V horkém počasí pes potřebuje nezbytně dvě věci – udržet tělo v chladu a mít stále možnost volného dýchání s otevřenou tlamou.

I v létě nechte psa nosit kožich

Je potřeba si uvědomit, že srst nejen izoluje od zimy, vody, ale i od horka. Pokud se chystáte koupit strojek a psa oholit, věřte, že to není dobré řešení. V první řadě dojde k rychlejšímu ohřívání psa a dále psovi hrozí popálení kůže, která pod srstí není připravená na UV záření.

I delší, ale dobře vyčesaná srst slouží stejně jako funkční oblečení a před teplem psa dobře ochrání. Na léto je potřeba psí srst důkladně vyčesávat. Srst se tak odlehčí a proudění vzduchu napomáhá ochlazování psa. Psa s hustou srstí můžete upravit i efilací – efilace je prostříhání srsti speciálními nůžkami. I před efilací je ale nezbytné důsledné vykartáčování podsady a rozčesání srsti.

Náhubky x přehřátí psa

Velmi podceňovaným rizikem, které může vést k přehřátí psa, je nošení nevhodného náhubku. Košík pro psa vybírejte dostatečně prostorný, aby pes mohl otevřít doširoka čelisti, vysunout jazyk, a tak se ochlazovat. Kožené kroužky okolo čelistí, výcvikové ohlávky, nebo úzké či hustě pletené plastové nebo kožené náhubky můžou přivodit přehřátí i v případě, že nám se zdá teplota ještě celkem příjemná.

Cestování se psem

Ať už cestujete s klimatizací nebo bez, autem nebo autobusem, vždy je nutné dělat přestávky, při nichž se pes napije, proběhne ve stínu a třeba poleží v trávě či na hlíně. Pod psa je vhodné umístit chladicí podložku, nasadit mu chladící postroj či vestu a pravidelně jej ochlazovat vodou na hlavě, tlapkách a bříšku. Pokud pes musí mít náhubek, nezapomeňte mu nasadit takový, ve kterém může naprosto volně dýchat. V létě je třeba vybrat pro cestování i vhodnou přepravku – vyhněte se látkovým taškám či přenoskám, ve kterých je vedro – mnohem vhodnější jsou klece či vzdušné plastové přepravky.

POZOR: Psovi při cestování pravidelně dávejte napít, a to i pokud cestujete v klimatizovaných dopravních prostředcích. Při použití klimatizace je potřeba mít na mysli, že vzduch bude sušší, a proto je nutné zvýšit přísun vody.

Letní horko neohrožuje jen přehřátím organismu psa

Na rozpáleném chodníku či asfaltu může dojít k bolestivému popálení polštářků. Trasu pro společné procházky vybírejte co nejvíce po trávě či hlíně a menšího psa přes kritické úseky raději přeneste.

Ideální je nechat dlouhé procházky na brzké ranní a pozdní večerní hodiny, přes den stačí jen krátké vyvenčení. Pokud nás pes provází třeba na dovolené, je možné jej nechat přes den v klimatizovaném nebo chladném apartmánu, i doma je zvyklý počkat, než přijdete z práce. Pokud to není možné, berte s sebou vždy dostatek vody nejen na pití, ale i na polití. Na pláži, ať už u moře, či rybníka je ideální místo se stromy, kde je stín a i nějaká tráva, různé plážové stany a úkryty moc nefungují. Je lepší pak sáhnout po speciálních chladících postrojích, vestách, nebo oblečcích. Fungují na základě odpařování, takže další vodu pro chladící vestu s sebou!

Co dělat v případě přehřátí psa

I při dodržení všech preventivních opatření může k přehřátí u psa dojít. Případně se s ním můžete setkat i u psa někoho jiného, který neví, co se psem v takové situaci dělat.

První příznaky přehřátí u psa

První, co nás varuje v začátku přehřátí psa, je dlouhodobé zrychlené dýchání. Pes dýchá hekticky a bez přestávek, kdy většinou ani nepolyká sliny a neolizuje se. K tomu se přidává neklid, snaha o neustálou změnu polohy, popocházení a hledání jiného místa k lehnutí.

Při procházce můžete naopak zaregistrovat, že pes polehává, nejeví zájem o hru či pamlsky, má pěnu u tlamy či sliní výrazněji než obvykle.

Takovým testem je obyčejné podání vody. Pes se při přehřátí zhluboka nenapije, ale jen párkrát rychle lízne jazykem a od misky odchází. Popřípadě se vrací, ale opět se dostatečně nenapije.

Jakmile zaregistrujete první příznaky přehřátí, je potřeba bezodkladně jednat a začít psa intenzivně ochlazovat. Ale pozor! V žádném případě na psa nechrstneme studenou vodu, může dojít k nebezpečnému šoku!

První pomoc při přehřátí

Namočíme houbu, ručník, tričko do chladné, spíše odražené vody a psa začněte postupně zvlhčovat od hlavy. V případě nouze lze i pomocí dlaní a třeba pet lahve psa slabým čůrkem polévat. Pozor, nelijeme ani čistou vodu do očí, opravdu jen důkladně navlhčíme celou hlavu. Dále pokračujeme packami, od tlapek postupně až k loktům a slabinám, můžeme chvilku i nohy zabalit, pak sledujeme, jestli není obklad teplý a často vyměňujeme za čerstvý. Tlapičky můžeme ponořit i do nějakých nádobek a nechat vodu působit. Nakonec od břicha postupujeme po bocích až ke hřbetu.

Pokud se nám zdá, že se pes pomalu uklidňuje, znovu a znovu nabízíme čerstvou vodu k pití. Pokud je pes schopen se dobře napít, můžeme podat iontový nápoj na zmírnění respirační alkalózy, která se při dlouhém intenzivním zrychleném dýchání objevuje. U zdravých psů ji rychle vyřeší ledviny (ale i zde ji raději pomozte iontovým nápojem). V případě, že psa léčíme na ledvinové selhávání, raději vždy po takové příhodě navštívíme veterinárního lékaře.

Po zchlazení psa umístíme do stínu, chladnější místnosti a sledujeme, jestli je pes schopen se dostatečně napít a postupně se vrací do kondice. Často je lepší rychlé ošetření svépomocí, než dlouhý transport k veterinárnímu lékaři bez první pomoci.

Čeho se při první pomoci vyvarovat?

Psa nikdy prudce nepoléváme studenou ani ledovou vodou! Ve stavu přehřátí psa nenecháváme skákat do rybníka či potoka. Pozor bychom měli dát také na umístění mokrého psa do výrazného chladu nebo průvanu. V takovém případě může dojít k nachlazení a následné nemoci. Psovi také nedáváme nikdy lízat led a nepodáváme ledovou vodu – z tohoto dojít k průjmu, který přehřátí výrazně zkomplikuje a prohloubí dehydrataci, která může být s přehřátím spojená.

Akutní přehřátí vedoucí k šoku

Pokud přehlédneme první stadium přehřátí, nebo u něj nejsme přítomni či z nějakého důvodu nelze ihned řešit, může se přehřátí zhoršit. Následuje obvykle abnormální slinění, pěna u tlamky, jasně červené sliznice a jazyk, kašel (srdce nezvládá námahu), motání, apatie, nezájem o vodu, nepřítomný pohled, povolení svalů, pes je vláčný a horký, přestává reagovat na vnější podněty, dech a tep je rychlý a mělký, může se přidat i zvracení vody a křeče.

Tento stav už nelze doma nijak vyřešit a co nejrychlejší převoz do ordinace nejbližšího veterináře často rozhoduje o životě a smrti mazlíčka. Hrozí otok mozku, zahuštění krve, embolie, rozvinutí šokového stavu, stažení cév, neprokrvení hlavně periférií, hypoglykémie a nedokrvení některých částí těla a orgánů. Tento stav je velice obtížně řešitelný a v případě následných komplikací fatální.

Často jde o minuty, a pokud se správně zareaguje, můžete svému nebo i cizímu pejskovi zachránit zdraví a život. Užijte si léto s rozumem a raději si předem uložte do Vašeho telefonu čísla na vašeho veterináře a psí rychlou záchrannou službu. Nikdy nevíte, kdy je budete potřebovat.

MVDr. Dagmar Sekerová